Chov havanského psíka v ČR, aneb jak se stát úspěšným chovatelem Shavaneserů.

Pyrenejský mastin
Kontakt
Hlavní strana
Aktuality
O nás
Štěňata,puppies
Naše feny
Naši psi
Standard
Krátkosrstý havana
S PP nebo bez PP
Než koupíte štěně
Vybíráme štěně
Vývoj štěněte
Očkování a péče
Povaha,historie
Od šamponu k ...
Výstavní úspěchy
Fotogalerie
Fotogalerie 2
Fotogalerie 3
Fotogalerie 4
Profesionální fotky
Chov v Americe
Linky-odkazy
 

Tento článek není vtip ani aprílový žert,ale holá skutečnost,která se stala v ČR.Veškeré další informace k tomuto problému a uznání krátkosrsté varianty za národní plemeno najdete v dokumentech CMKU z roku 2004 a 2005.

www.cmku.cz

K chovu havanských psíků jsem dostala po velmi pečlivém uvážení. Původně jsem dlouhosrsté plemeno nechtěla, protože je tam veliká práce se srstí, zvláště pokud chcete na výstavy. Ale po pročtení povah různých plemen a barevných rázů nakonec stejně u mě vyhrál havaňáček. S péčí o srst jsem se musela trochu poprat, protože konkurence v plemeni Vám nikdy nic neporadí, aby jste náhodou nebyli časem nová konkurence na výstavách. Také mě u havaňáčka velmi baví, že při očekávaném porodu nikdy nevíte dopředu, jaké budou barvy ve vrhu, kolik bude holčiček a pejsků. Havaňáček má totiž povolenou jakoukoli barvu a kombinaci barev.

"Krátkosrstý" havanský psík
Na obrázcích je "Krátkosrstý" havanský psík"
zmiňovaný v tomto textu

tento pejsek byl nafocen na klubové výstavě KCHMPP

Časem jsem zjistila, že chov havanesů v naší malé republice bude pro mě velkým problémem. Pokud jsem měla dvě feny, tak bylo vše v pořádku. Ale pak k nám najednou přibyly další chovné feny a také psi z chovatelské stanice, která se rozhodla, že toto plemeno chovat již dál nebude. A tady nastal ten veliký problém. Najednou jsem měla více chovných fen a čtyři krycí psy. Už jsem se stala konkurencí, protože časem jsem přišla na to, s kterým psem mám kterou fenu nakrýt, abych měla u štěňat v pořádku srst, pigment, varlata a počet zubů a skusy.

Netvrdím, že všechna štěňata, která se u nás narodí mají vše v pořádku. Příroda a genetika je mocná čarodějka a já se již nikdy nedozvím, zda se s něčím nepotýkali rodiče či prarodiče mých chovných psů. Toto všechno je dlouhá cesta na mnoho let. Až budu mít doma jenom svoje odchovy minimálně po 4 generace budu vědět o něco více o genetickém zatížení mého chovu. Ale je tu další problém. Jelikož nejsem zastáncem příbuzenského krytí, to znamená máma x syn, otec x dcera, nevlastní sourozenci mezi sebou, babička x vnuk atd. tak mi časem stejně nezbude nic jiného, než sehnat ke mně nepříbuznou krev. A jsem zase na začátku maratonu, abych zjistila co tato nová krev do mého chovu přinesla. Je to běh na dlouhou trať, ale zaplať pánbůh mě to baví.

Na určitých webech o psech běžela diskuze na téma úspěchy Chovatelských stanic, zdravé odchovy, které nebudou zdravotně a geneticky zatížené, konkurence, příbuzenská a liniová plemenitba. Je pravda, že na některých webech se ta diskuze zvrtla na velice ošklivé pomluvy a urážky. Alespoň se u některých rádoby chovatelů projevila povaha a jejich chovatelský záměr.

Mě bylo např. vytýkáno, že pokud nebudu u chovu přemýšlet o příbuzenském krytí a dělat příbuzenskou linii psů, tak v životě žádného šampióna neodchovám.

Moje argumenty, že nechci odchovávat nemocná a geneticky zdegenerovaná štěňata, byli smeteny na internetu od jedné chovatelky, která také chová havanské psíky, s tím,že jsem hloupá a budu vždy odchovávat jenom košťata a za pár let nikdo nebude vědět jak takový HAVANSKÝ PSÍK vypadá. Tato paní chovatelka je za deset let chovu velmi známá tím, že v ČR všude na všech výstavách vyhrává. Ovšem za jakou cenu? Velmi se ztotožňuji z názorem paní Heller a její článek jsem si s jejím dovolením vypůjčila.

 

Tento článek napsala paní Růžena Heller, česká občanka, která se provdala do Německa a i u sousedů se věnuje kynologii.

Krásný sen o zemičce kde se všechno smí.

Usínám s plnou hlavou starostí a otázek a nevím jak na to.

Jak se stát nejlepší chovatelkou a chovatelskou stanicí v zemi?????

Tak si lámu hlavu jak to ostatní dělají, někdo má už přes stovku titulů na svých psech, s kterými jezdí po výstavách a já bych chtěla mít tolik titulů také. No nejsem nejmladší a tak jak na to, abych ten titul stihla ještě v tomto životě. Nespím a jen vyhledávám informace. Kdo je ten nejlepší a jak to, že když od nich mám psa, že on není ten nejlepší.

Jednoho krásného letního dne navštíví stránky Milionu jedna paní jménem Evička a plácá a plácá, no ale když člověk tu Evičku musí delší dobu snášet, tak se dozví, díky její neomalené papule, to jak to dělají. Tahle dáma mě na to přivedla a já už vím jak na to.

Takže z mého vrhu co teď mám, vyberu toho pěkného chlapce jménem Siláček a nechám si ho doma. Příští rok s ním nakryji jeho maminku a hurá. Na světě je pět štěňat a z toho je jedno štěně, nejlépe fenka šampiónka. Tak si nechám tu pěknou holčičku a nakreju jí příští rok Siláčkem a maminku také. Zas to dalo nějaké šampiónky. No a tak dále a mám hned úspěchy na výstavách a psy jako přes kopírák, jeden je jako druhý. Hned máme doma tituly a velké úspěchy s těmito odchovy všude po výstavách. No jo, ale ti ostatní, co s nimi???? Jeden má nemocné očičko, druhý křivé nohy atd. Nevadí, ona přijde nějaká hloupá začátečnice a koupí od nejlepší stanice ten genetický odpad. Zbytek pošlu do ciziny. Vždyť jsem hlavička, ne???

To teď tomu fanclubu ukážu, ještě že Evičku na světě mám, díky má drahá Evičko, že jsi mě zasvětila.

AAAAh co se děje? Já se probudila a ten nádherný sen je fuč a je tu svědomí. Kam mám uklízet pořád ty, co zdědili genetické vady? No jo a co když se každý bude opičit a co z té rasy budeme mít? Nakonec budou hezčí a zdravější ti Lumpíci z útulku? Takže děkujeme naší kynologické organizaci, že si v ČR může každý dělat co chce, pokud je nejslavnější chovatelkou a prezentuje šampióny. Ale bacha na ty, co se nepřidají. Ale ty se přece dají zlikvidovat, stačí pár pomluv na různých webech, stížnostech na Váš klub pod kterých chováte, že máte psy ve špatném stavu, v nevyhovujících podmínkách a myslí si, že Vy ztratíte nervy. To, že tato chovatelka prodává genetický odpad, nevadí, dokažte jí to.

No, ale já mám bohužel smůlu, nežiji v zemi všech možností, kde je tak vysoká tolerance k příbuzenskému krytí a klub ani CMKU nic nezajímá, tak že bych emigrovala? Bože už zase sním, vždyť tam už takové hvězdy jsou a ty by mě umlátily. Takže raději zůstanu, tam kde jsem, budu poctivě chovat a krýt nepříbuznými psy. Takže mého Siláčka prodám, k čemu by mě byl.

Ale co s mým snem o spoustě pohárků? Kdo mě poradí?

Tak tímto způsobem opravdu nechci odchovávat moje štěňata. Také nechci mé psy, kteří chodí po výstavách zavírat do klece nebo natáčet do natáček. Proč? Protože by si lítáním po naší zahradě a hraním si s ostatními psy, srst trošku zničili a nikdy jí nebudou mít až na zem, i když ve standartu je psáno, že havanesovi srst nikdy nedorůstá až k zemi. Ale na výstavě samozřejmě vyhraje havanes, který má pěstěnou a dlouhou srst až skoro k zemi. Co na tom, že někdy k této srsti musí pomoci žehlička a nejrůznější psí kosmetika pro vyhlazení srsti. To raději budu druhá, ale budu mít spokojené a šťastné psy, kteří prožijí svůj život v pohodě na naší zahradě, než aby svou výstavní kariéru prožili v kleci nebo v natáčkách a stali se z nich jenom výstavní psí roboti, kteří se dostanou ven, jenom, když jsou ve výstavním kruhu.

A používané krytí s vysokou příbuzností? Díky, ale nechci. Nechci mít doma mutanty a nemocná zvířata. Budu raději odchovávat zdravá, nebojácná a povahově výborná miminka, aby novým majitelům dělala jenom radost a ne starost o miminčí zdraví a neustálé běhání po veterinářích. Nežli mít k prodeji nemocná štěňata, geneticky zatížená příbuzností rodičů, tak to raději případné zájemce pošlu do útulku pro oříška, který bude alespoň zadarmo a ne za vysokou cenu šampióna.

Zde je několik fotek, co se také může z příbuzenského krytí narodit. A dokonce se s tím paní chovatelka vychloubala na výstavě a na dotazy odpovídala, že je to nové plemeno: krátkosrstý havanský psík. Nevím jak na tento název přišla (zřejmě podle vzhledu tohoto experimentu), Cuba jako země původu toto plemeno neuznává a ani ve standardu o něm není zmínka.

Krátkosrstá varianta vznikla recesivním genem a ve světě je velmi odsuzována a je pojmenován jako SHAVANESER. Dalo by se říci,že je to tzv., genetická hříčka přírody a určitý druh mutace.

Může se stát, že i ve vrhu nepříbuzných rodičů by se takové štěně mohlo narodit. Ale jak jsem psala již výše. Nikdy nemůžete vědět, čím byli prapředci zatíženi, pouze se můžete snažit o uvážlivé a hlavně nepříbuzné krytí toto odstranit a odchovávat zdravá štěňata, která budou přínosem pro další chov. Pokud by se toto stalo i u nepříbuzného krytí, nemělo by být takovéto štěně vpuštěno do chovu a mělo by být prodáno s velikou slevou jenom na mazlíka.

 

Napsala Ivana Herčíková
CHS Bohemia Vampirelli
dne 6.8.2004