PROČ OČKOVAT PSY A PROTI ČEMU

Parvoviróza a koronaviróza

 Jedná se sice o dva různé druhy virů, vyvolávají však velmi podobná onemocnění. Projevují se

 zvracením, průjmy často krvavými, následnou dehydratací a úhyny. Nejčastěji postihují štěňata,

 staré psy a jedince s narušeným imunitním systémem. Obě onemocnění přicházejí často

 společně, což se projevuje razantností jeho průběhu. Virus je velmi odolný ve vnějším prostředí.

 Lze ho velmi snadno přenést na vnímavého jedince nejen přímým kontaktem s nakaženým

 zvířetem, ale též kontaktem s výkaly nakaženého psa, v nichž přežívá i několik let. Do

 domácnosti je možné ho přenést na botách a na předmětech, se kterými nakažený pes přišel do

 styku. Nakažený jedinec navíc sám nemusí vykazovat žádné příznaky onemocnění.

 Proti těmto virózám se očkují již malá štěňata při prvním očkování ve věku 6-8 týdnů se dvěma

 dalšími přeočkováními.

Psinka

 Tímto názvem se označuje dosti pestrý komplex příznaků způsobených opět virem, který může

 postihovat dýchací aparát, zažívací trakt, nervový systém a kůži. Podle toho se objevují i různé

 klinické příznaky. Onemocnění se může projevit v kterémkoli věku psa a i v případě, že pacient

 toto onemocnění přežije, může na něm zanechat trvalé následky po celý zbytek života. Virus

 psinky není příliš odolný ve vnějším prostředí, v zimním období však může přežívat i několik

 týdnů. Očkovat je možné štěňata již při první vakcinaci ve věku 6 - 8 týdnů opět se dvěma

 přeočkováními.

Infekční hepatitida

 Jak již název naznačuje, jde o onemocnění jater virového původu. Může probíhat rychle - akutně,

 ale velmi často bez výrazných příznaků, plíživě - chronicky. Klinické příznaky se projevují

 horečkou, zvracením, průjmem, bolestí břicha. U chronického průběhu pozorujeme často zakalení

 rohovky nebo poškození ledvin. Štěňata se očkují obvykle při druhé vakcinaci ve věku 2,5 měsíce

 s jedním přeočkováním.

Infekční laryngotracheitida, parainfluenza

 Jde o onemocnění, na jehož vzniku se podílí více typů virů. Dříve se označovalo jako "psincový

 kašel". Příznakem je především suchý dávivý kašel, snadno přecházející do zvracení. Majitel

 často vyhledá veterinárního lékaře s tím, že pes "má kost v krku". Vakcinujeme také obvykle při

 druhém očkování s následným přeočkováním.

 
 Tato viróza je často komplikována bakteriálními infekcemi, z nichž nejčastěji je to bakterie zvaná

 Bordetella. Sekundární bakteriální infekce jsou vážnou komplikací zánětu dýchacích cest, proto i

 proti této infekci je možné vakcinovat, a to aplikací vakcíny přímo na sliznici nosní dutiny přes

 nosní otvory.

Leptospiróza

 Jedná se o velmi závažné bakteriální onemocnění postihující játra, ledviny a zažívací aparát.

 Probíhá za příznaků horečky, žloutenky, krev ve stolici a v moči. Pes se nejčastěji nakazí

 pozřením drobných hlodavců, jež jsou rezervoárem této choroby v přírodě, nebo kontaktem s

 jejich výkaly a močí znečistěným prostředím. Rizikové jsou hlavně mokřadní lokality.

 Onemocnění může být přenosné i na člověka. Očkujeme ve dvou a půl měsících poprvé a podruhé

 o měsíc později.

Lymeská borelióza

 Jedná se o onemocnění známé poměrně krátce. Toto bakteriální onemocnění zjednodušeně

 probíhá ve třech fázích. První jako horečnatý stav podobný jako při běžných virózách, druhá jako

 bolestivost kloubů a třetí za příznaků poruch nervového aparátu. Tato fáze zanechává již

 nevratné změny v organismu a léčba není dost dobře možná. Je tedy velmi důležité odhalit

 onemocnění již v první etapě. Rezervoárem tohoto onemocnění v přírodě jsou především

 klíšťata, ale v menší míře i některé druhy krev sajícího hmyzu. Vakcinujeme obvykle štěňata až

 po absolvování základní série vakcinací ve věku 6 měsíců a po měsíci je nutná revakcinace.

Dermatomykóza

 Očkování proti plísňovým onemocněním kůže nepatří do běžného vakcinačního schématu u psů.

 Toto onemocnění se objevuje u psů s oslabeným imunitním systémem. Vakcinace se pak často

 stává nejen preventivním, ale také terapeutickým opatřením. Vakcinuje se dle individuálního

 posouzení veterinárním lékařem.

Vzteklina

 Pro většinu našich psů je riziko nakažení touto nemocí mizivé. Je to dáno nejen tím, že nepřijdou

 do styku se zástupci přirozeného rezervoáru v přírodě, kterým jsou lišky (s výjimkou loveckých

 psů). Celkově se daří v celé Evropě tlumit výskyt vztekliny pomocí tzv. orální vakcinace lišek.

 Jako jedním z prvních opatření v boji proti vzteklině bylo právě povinné očkování, jež povinným

 pro psy starších 6 měsíců zůstalo doposud. Majitel každého pejska je pak povinen 1x ročně

 zajistit jeho přeočkování. Podle našich předpisů to platí i v případě použití vakcín, u nichž

 výrobce garantuje dvou i tříletou účinnost. Platí stále 1x ročně.

Odčervování

Škrkavky a tasemnice

 Termínem odčervení rozumíme zbavení psa nebo kočky střevních parazitů. Tito parazité jsou u

 psů a koček velmi častým zdravotním problémem. Existuje jich celá řada druhů. Rozdělujeme je

 na dvě základní skupiny: oblí červi (škrkavky) a ploší červi (tasemnice).

 

 Dospělé psy doporučujeme odčervovat minimálně dvakrát do roka, v domácnosti s malými

 dětmi,

 starými lidmi a těhotnými dokonce 1x za 3 měsíce. Některé druhy škrkavek i tasemnic mohou

 totiž, byť krátkodobě, přežívat u lidí a způsobovat i vážné zdravotní potíže. Velmi lehce se proti

 tomuto riziku dá čelit dodržováním běžných hygienických zásad. Dřívější opatření - odčervovat

 pouze po zjištění vajíček parazita v trusu - je nedostatečné vzhledem k tomu, že záchytnost

 parazitů v trusu je nízká. Poněkud jiná je situace u štěňat do půl roku stáří. U této kategorie je

 frekvence aplikace antiparazitik daleko častější. Není třeba se obávat používat tyto preparáty

 častěji, neboť organismus štěňat nijak nezatěžují.
 

Důležitým opatřením v boji proti tasemnicím je pravidelné ošetřování zvířat proti blechám. Ty jsou totiž velmi častým mezihostitelem vývojových stadií tasemnic.

Blechy

 Je až s podivem, jak se ještě v dnešní době bere na lehkou váhu napadení psů a koček blechami.

 Dozajista kdysi humorně vyřčené rčení "každý správný pes má blechy" má stále ještě mnoho

 vážných vyznavačů. Řekněme si proto důvody, proč je tak žádoucí psa nebo kočku blech zbavit.

 ze srsti se pes touto tasemnicí nakazí. Uvádí se, že každá šestá blecha obsahuje vývojové

 stadium tasemnice psí.

 

Jakým způsobem blechy zlikvidovat?
 
V současné době máme v boji proti tomuto parazitovi mnoho účinných zbraní. Vzhledem ke skutečnosti,

 že 90% bleší populace nepřebývá na svém hostiteli, nýbrž mimo něj v podobě vajíček a larev, nemá

 téměř žádný smysl používat jednorázové ošetření krátkodobě působícím preparátem. Šamponem svému

 chlupáčovi ulevíme okamžitě, avšak na toto ošetření by mělo navazovat další opatření formou

 dlouhodobě působících sprejů, nasazení antiparazitárního obojku nebo aplikací tzv. spotů na kůži v

 oblasti kohoutku, mezi lopatkami. Podle typu zvoleného přípravku bychom měli ošetření pravidelně

 opakovat s tím vědomím, že nejkritičtějším obdobím je konec léta.

Klíšťata a Borelióza

Napadení psů a koček klíšťaty je velký problém a hned pro začátek bychom si měli uvědomit skutečnost,

 že v současné době neexistuje preparát, který by je stoprocentně ochránil před těmito nepříjemnými

 parazity. Přestože máme k dispozici celou řadu antiparazitik, žádné z nich nefunguje dokonale. Je proto

 dobré proti klíšťatům vytvořit více obranných linií na těle napadaného hostitele. Znamená to např., že

 svého čtyřnohého přítele ošetříte na kůži mezi lopatky preparátem typu "spot", což je látka zabraňující

 klíštěti zavrtání do kůže. Dlouhodobě působící spray v srsti zabraňuje parazitům proniknutí ke kůži.

 Použití protiparazitárního obojku jako nejpřednější linie zamezí klíšťatům přichycení na těle psa nebo

 kočky. Přes tato důkladná opatření nemáme nikdy jistotu, že nenastanou podmínky, které umožní

 proniknutí klíštěte ke kůži a zavrtání do ní. Tam mohou způsobit lokální zánětlivou reakci, vzácněji i

 celkovou alergickou reakci.
 
Daleko vážnějším rizikem napadení klíšťaty je možnost přenosu boreliózy. Je tedy velice vhodné zmínit

 jako důležitou součást ochrany proti napadení klíšťaty vakcinaci proti borelióze.
 
Riziko přenosu boreliózy není zanedbatelné.